Jak se měnila krajina v okolí Bystřece

Muž, který sázel stromy
Znáte příběh „Muž, který sázel stromy“? Příběh o lidském štěstí, vytrvalosti, touze  a naplnění. Příběh o tom, jak i nepatrný zásah do krajiny může proměnit její tvář. Příběh o síle stromů, které do hor navrátily život. Elzéar Bouffier stromy sázel, v případě Rakoveckého údolí budeme sledovat příběh zcela opačný.
  
2. polovina 13. století

Před příchodem kolonistů byly zdejší lesy takřka nedotčené. Pyšnily se přirozenou druhovou skladbou dřevin s převahou jedle. V menším zastoupení zde rostli také smrk a buk, najít jste mohli i habry, lípy, lísky, olše, břízy a borovice.

 
Přelom 13. a 14. století
S výstavbou vesnice Bystřec přišlo radikálnímu odlesnění. Tam, kde dříve stály stromy, se rozprostřela políčka a hospodářská stavení. Radikální úbytek zaznamenává právě jedle.
 
Vyvoj krajiny
 
2. polovina 14. století
Plochy, které zemědělci nevyužívali (severní část Bystřece) zarůstají. Složení lesa je však již jiné. Oproti původní skladbě převládá habr, který se díky své výmladkovosti masivně rozrůstá. V lesích najdeme také jedli, buk, smrk, borovici, břízu, olši a lípu.
 
Přelom 14. a 15. století
V okolí vesnice se daří břízám. Vyskytují se zde lísky, buky, duby, javory, vrby a lípy.
 
Začátek 15. století
Lesní porosty stále postupně ubývají (také vinou pálení dřevěného uhlí). Skladba lesů neodpovídá původním ani přirozeným porostům. Na odlesněných plochách se šíří světlomilné plevelné dřeviny jako bříza a bez černý.
 

Zdroje

Ludvík Belcredi: Bystřec – O založení, životě a zániku středověké vsi ; 2006
 

Obrazová dokumentace

1) Přebal knihy Muž, který sázel stromy, Jean Gionne
2) Kresba: Vývoj krajiny v okolí Bystřece, Petra Tomanová