Rakovecké údolí představuje jedinečné útočiště pro řadu rostlin a živočichů, kteří ze současné krajiny mizí stále rychlejším tempem. Toto vymírání je způsobeno postupným zánikem jejich přirozených životních podmínek.
V Rakoveckém údolí se setkáváme se zachovalými převážně listnatými lesy (teplomilné doubravy, květnaté bučiny, lužní a suťové lesy) a také s velice cennými vlhkými lesy. Ovšem hlavním klenotem, kvůli kterému do údolí z jara proudí stovky návštěvníků, jsou rozsáhlá naleziště bledule jarní. Kromě nich pozorný pozorovatel najde v údolní nivě i řadu dalších chráněných rostlin: lilii zlatohlávek (Lilium martagon), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum). Navíc skalní výchozy Rakoveckého údolí jsou ověnčeny ojedinělými kapradinami.
Toto výjimečně rozsáhlé území vytváří mohutnou hradbu před vnějšími vlivy a umožňuje zachovávat ty nejcennější části. Podobných území (co do rozsahu a hodnoty) se obzvláště v nížinách dochovalo jen velmi málo. Zvláštní poloha Rakoveckého údolí také umožňuje kontakt horských prvků sestupujících z Drahanské vrchoviny s teplomilnými druhy. O cennosti tohoto území vypovídá rovněž jeho překryv různých stupňů ochrany – přírodní rezervace je součástí přírodního parku Rakovecké údolí, stejnojmenné evropsky významné lokality a také regionálního biocentra.
Louky Rakoveckého údolí
Z ohrožených druhů najdeme v Rakoveckém údolí například:
- jetel kaštanový (Trifolium spadiceum)
- škardu měkkou čertkusolistou (Crepis mollis ssp. hieracioides)
- svízel severní (Galium boreale)
- svízel potoční (Galium rivale)
- mochnu bílou (Potentilla alba)
- čertkus luční (Succisa pratensis)
Na severozápadním okraji vlhkých luk podél lesa je zachovalé prameniště s několika druhy ostřic a celou řadou dalších zajímavých rostlin:
- orchidejemi prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis)
- bradáčkem vejčitým (Listera ovata)
- suchopýrem širolistým (Eriophorum latifolium)
- kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica).
- silnou populaci upolínu evropského (Trollius altissimus)
- ohroženou drobnou kapradinou hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum)
Lesy Rakoveckého údolí
Určité ohrožení pro lužní lesy představuje výsadba smrku ztepilého (Picea abies). Smrk není v Rakoveckém údolí původní dřevinou, pod jeho korunami je celoročně silný stín a rozkladem jehličí dochází ke značnému okyselování půd. To nesvědčí bylinám, které pak vinou změny prostředí hynou. Tento problém je vidět v řadě monokulturních lesů, kde najdeme jen minimální bylinný podrost.
Inverze – to není jen kouřová clona nad městem
Zajímavostí Rakoveckého údolí je i to, že nese znaky inverzního údolí. S tímto jevem se běžně setkáváme v nedalekých údolích Moravského krasu, v tzv. žlebech. Ostře zařízlá údolí jsou uvnitř chladná a vlhká, takže i v létě zde člověk nepohrdne teplou mikinou, zatímco horní partie údolí jsou vysluněné, suché a místy nesou charakter stepních stanovišť. Na specifické klimatické podmínky je vázána specifická flóra a fauna.
Na vlhkých skalních stěnách Rakoveckého údolí se daří:
- keři jilmu horskému (Ulmus glabra)
- srstce angreštu (Ribes uva-crispa)
- při úpatí místy i horské růže převislé (Rosa pendulina)
- v horních částech skal najdeme jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
- a z bylin se zde daří měsíčnici vytrvalé (Lunaria rediviva).
Plošiny nad skalními hranami a prudké svahy lemující skalní výchozy jsou biotopem květnatých bučin.
Vrcholky skal pravého břehu Rakovce mají kyselý charakter. Ve stromovém patře převažuje:
- borovice lesní (Pinus sylvestris)
- pionýrská bříza bělokorá (Betula pendula)
- na místech s alespoň mělkou vyvinutou půdou dub zimní (Quercus petraea)
Bylinné patro je chudé, s hustými porosty borůvky obecné (Vaccinium myrtillus).
Jiná situace je ovšem na vrcholcích levého břehu potoka. Zde přechází bučiny v okolí skalních výchozů a kamenných sutí často ve fragmenty suťových lesů svazu. Typickými dřevinami ve stromovém patře jsou:
- javor klen (Acer pseudoplatanus)
- javor mléč (Acer platanoides)
- lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)
- lípa srdčitá (Tilia cordata)
- jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)
Poměrně husté keřové patro tvoří líska obecná (Corylus avellana) a jilm horský (Ulmus glabra).
V bylinném patře najdeme:
- pitulník horský (Galeobdolon montanum)
- netýkavku nedůtklivou (Impatiens noli-tangere)
- samorostlík klasnatý (Actaea spicata)
- v jarním období kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos)
Pro výslunné skalní hrany vysoko nad údolím na levém břehu Rakovce je typická vegetace acidofilních teplomilných doubrav. Rozvolněné porosty dubu zimního (Quercus petraea) rostou přímo na skalách či na mělkých půdách. Vzácně zde najdeme solitérní jedince jeřábu břeku (Sorbus torminalis). Přímo na skalách rostou keře ohroženého jalovce obecného (Juniperus communis) a skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus).
Skalní štěrbiny osidlují bohaté populace kapradiny sleziníku severního (Aspelnium septentrionale) a sleziníku červeného (Asplenium trichomanes). Mělké půdy na skalách jsou domovem:
- česneku šerého horského (Allium senescens ssp. montanum)
- chmerku ročního (Scleranthus annuus)
- lipnice cibulkaté (Poa bulbosa)
- jestřábníku chlupáčku (Hieracium pilosella)
- tolity lékařské (Vincetoxicum hirundinaria)
- bělozářky větevnaté (Anthericum ramosum)
pavince horského (Jasione montana)
Z travin převládá kostřava ovčí (Festuca ovina) a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). V nejsevernější části skalních výchozů najdeme vzácně také vřes obecný (Calluna vulgaris) a silně ohrožený kociánek dvoudomý (Antennaria dioica).
Při úpatí skal se vzácně vyskytují fragmenty teplomilných doubrav s typickými křoviny jako je dřín jarní (Cornus mas), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a místy až do stromového patra zasahující javor babyka (Acer campestre). V bylinném patře roste kokořík vonný (Polygonatum odoratum), prvosenka jarní (Primula veris), dobromysl obecná (Origanum vulgare) a medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum).
Zvířata a ptáci v Rakoveckém údolí
- chrostíky (Trichoptera)
- jepice (Ephemeroptera)
- pakomáry (Diptera - Chironomus spp.)
- pošvatky (Plecoptera)
Pestré je také zastoupení brouků:
- Na tlejícím dřevě střevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens)
- V listoví stromů a keřů střevlíka vrásčitého (Carabus intricanus)
- Na vyhřátých skalách aktivního svižníka polního (Cicindela campestris)
- A dále chrobáka velkého (Geotrupes stercorarius)
- zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata)
- roháčka bukového (Sinodendron cylindricum)
- pestrokrovečníka včelového (Trichodes aspiarius)
- a celou řadu krasců, kovaříků, tesaříků a dalších střevlíků.
Z motýlů byly zaznamenány jak běžné druhy:
- babočka paví oko (Inachis io)
- babočka admirál (Vanessa atalanta)
- babočka bílé C (Polygonia c-album)
- perleťovec stříbropásý (Argynnis paphia)
- modrásek jehlicový (Polyommatus icarus)
- bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla)
Tak i motýli vzácnější, mezi něž patří např. evropsky významný druh přástevník kostivalový (Callimorpha qudripunctaria).
Na kamenech v potoce lze při detailnějším prozkoumání objevit přichycené drobné ulity bez závitů, které patří plži s redukovanou nohou – kamomilu říčnímu (Ancylus fluviatilis). Kamomil se živí řasami a rozsivkami, v létě ho proto najdeme na horní straně kamenů, na zimu se přesouvá na jejich spodní stranu. Ze suchozemských druhů měkkýšů zde byli kromě běžného hlemýždě zahradního (Helix pomatia) zjištěni např. páskovka hajní (Cepaea nemoralis), jantarka obecná (Succinea putris) a drobné závornatky.
Pod kameny můžeme najít celoročně ploštěnku potoční (Dugesia gonocephala). Zřejmě nejpočetnějším korýšem (Crustacea) Rakoveckého údolí je blešivec potoční (Gammarus fossarum) z řádu různonožců (Amphipoda), který vyhledává klidnější úseky toku, kde se schovává mezi kameny nebo v organickém materiálu. Potok obývá také rak říční (Astacus astacus), jehož populace však s ohledem na pravidelné vysychání potoka v posledních letech bohužel slábne a je obtížně prokazatelná.
Obdobně je tomu také s drobnou bizarní rybkou vrankou obecnou (Cottus gobio), známým to bioindikátorem čistoty vod a pstruhem obecným potočním (Salmo trutta morpha fario).
Z obojživelníků žijí v Rakoveckém údolí ohrožený čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek horský (Triturus alpestris). Zde žab skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo) a poměrně skrytě žijící mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).
Z plazů zde žití:
- ještěrku obecnou (Lacerta agilis)
- slepýše křehkého (Anguis fragilis)
- užovku obojkovou (Natrix natrix)
- a vzácně také zmiji obecnou (Vipera berus)
Ptáci
Do okolí potoka Rakovce zalétává ledňáček říční (Alcedo atthis) a spíše horský pěvec skorec vodní (Cinclus cinclus). Ten létá nízko nad hladinou nebo posedává na skalnatém výstupku nad vodou, odkud se náhle prudce vrhá pod hladinu. V bahnitých březích potoka vyhledává hmyz a drobné bezobratlé další pěvec konipas horský (Motacilla cinerea). Nad vodním tokem lze vzácně spatřit tiše prolétajícího majestátního čápa černého (Ciconia nigra).
Za pozornost jistě stojí také výskyt našeho největšího mrchožrouta krkavce velkého (Corvus corax). Z denních dravců (Falconiformes) v území loví káně lesní (Buteo buteo), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a krahujec obecný (Accipiter nisus). V noci se zde ozývá několik druhů sov (Strigiformes), především kalous ušatý (Asio otus) a puštík obecný (Strix aluco). Na skalách byla spatřena rovněž naše největší sova – výr velký (Bubo bubo), která zde pravděpodobně i hnízdí.
Okrasou zdejších lesů je sojka obecná (Pica pica). Dutiny starých stromů vyhledávají k hnízdění holub doupňák (Columba oenas) a ohrožený lejsek malý (Ficedula parva). Ze šplhavců nachází v území dostatek potravních zdrojů (hmyzem napadená torza kmenů apod.) strakapoud velký (Dendrocopos major), žluna zelená (Picus viridis) a datel černý (Dryocopus martius). Setkat se zde můžeme s celou řadou různých druhů pěvců.
Savci
Ze savců je nejhojnějším hmyzožravcem (Insectivora) drobný lesní druh rejsek obecný (Sorex araneus). Puklinové jeskyně, skalní štěrbiny a stromové dutiny využívají k úkrytům někteří netopýři. Mezi šelmami zde našli útočiště jezevec lesní (Meles meles), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina) a liška obecná (Vulpes vulpes). Spárkatou zvěř zastupuje prase divoké (Sus scrofa), srnec obecný (Capreolus capreolus), muflon (Ovis musimos) a jelen evropský (Cervus elaphus).
Zdroje