![Muž, který sázel stromy](/sites/default/files/files/Muz-sazel.jpg)
Znáte příběh „Muž, který sázel stromy“? Příběh o lidském štěstí, vytrvalosti, touze a naplnění. Příběh o tom, jak i nepatrný zásah do krajiny může proměnit její tvář. Příběh o síle stromů, které do hor navrátily život. Elzéar Bouffier stromy sázel, v případě Rakoveckého údolí budeme sledovat příběh zcela opačný.
2. polovina 13. století
Před příchodem kolonistů byly zdejší lesy takřka nedotčené. Pyšnily se přirozenou druhovou skladbou dřevin s převahou jedle. V menším zastoupení zde rostli také smrk a buk, najít jste mohli i habry, lípy, lísky, olše, břízy a borovice.
Přelom 13. a 14. století
S výstavbou vesnice Bystřec přišlo radikálnímu odlesnění. Tam, kde dříve stály stromy, se rozprostřela políčka a hospodářská stavení. Radikální úbytek zaznamenává právě jedle.
![Vyvoj krajiny](/sites/default/files/files/vyvoj%20krajiny%203.jpg)
2. polovina 14. století
Plochy, které zemědělci nevyužívali (severní část Bystřece) zarůstají. Složení lesa je však již jiné. Oproti původní skladbě převládá habr, který se díky své výmladkovosti masivně rozrůstá. V lesích najdeme také jedli, buk, smrk, borovici, břízu, olši a lípu.
Přelom 14. a 15. století
V okolí vesnice se daří břízám. Vyskytují se zde lísky, buky, duby, javory, vrby a lípy.
Začátek 15. století
Lesní porosty stále postupně ubývají (také vinou pálení dřevěného uhlí). Skladba lesů neodpovídá původním ani přirozeným porostům. Na odlesněných plochách se šíří světlomilné plevelné dřeviny jako bříza a bez černý.
Zdroje
Ludvík Belcredi: Bystřec – O založení, životě a zániku středověké vsi ; 2006
Obrazová dokumentace
1) Přebal knihy Muž, který sázel stromy, Jean Gionne
2) Kresba: Vývoj krajiny v okolí Bystřece, Petra Tomanová